Český kras a Křivoklátsko 2020
První den (Posázaví) Český Šternberk - První známý prapředek rodu, Diviš z Divišova, je r. 1130 uváděn jako přítel a rádce knížete Soběslava I. a jakýsi Zdeslav z Divišova, snad Divišův syn, je zmíněn v listině z r. 1167 jako zemský prefekt v Kouřimi. Mezi lety 1218 - 1240 se objevuje další Diviš, syn Zdeslava, který byl purkrabím prácheňským a později královským maršálem. Jeho syn Zdeslav, nazývaný též Zdislav, zakladatel hradu nad Sázavou r. 1241, již užívá přídomku "ze Sternberga".
První den (Posázaví) Český Šternberk - Je pozoruhodné a výjimečné, že dodnes je hrad v držení tohoto rodu. Nyní je vlastněn už 20. generací potomků zakladatele.
Roku 1467 byl hrad dobyt a poté opraven ve stylu pozdní gotiky. Vylepšen byl zejména obranný systém, byla postavena např. jižní předsunutá bašta s břitem tzv. Hladomorna, která dnes slouží jako vyhlídka. Velkorysá přestavba ve stylu raného baroka proběhla ve 2. polovině 17. století, kdy již hrad ztratil původní obrannou funkci a hledělo se spíše na pohodlí jeho obyvatel. Od této doby kamenné zdi gotického hradu skrývají zámecké interiéry. Díky proměně životního stylu začátkem 20. století byl hrad elektrifikován a vybudován byl vodovod i ústřední topení.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Rytířský sál (kdysi Sál předků), který je největší místností hradu, je opatřen bohatou štukovou výzdobou z druhé poloviny 17. století. Na stěnách visí několik portrétů vojevůdců z období třicetileté války a dále pak portrét českého krále Jiřího z Poděbrad, jehož první manželkou byla Kunhuta ze Šternberka. Erby ve štukatuře většinou nekorespondují s portréty. Portréty ještě doplňují pohledy na Český Šternberk, namalované podle grafik z 18. a 19. století.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Sternbergové řadí se svým původem mezi nejstarší české šlechtické rody. Osmihrotá hvězda jejich erbu, podle mytologie odvozená od hvězdy betlémské, a rodové heslo "Nescit occasum" - nezná západu - se objevují v průběhu staletí celé české historie.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Kaple svatého Šebestiána byla založena Václavem Jiřím Holickým ze Šternberka. Obraz světce od neznámého nizozemského malíře z první poloviny 17. století je zasazen v rokokovém rámu z české řezbářské dílny.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Žlutý salon má bohatou štukovou výzdobou na stropě od italského štukatéra Carla Brentana. Stěny pokrývají klasicistní nástěnné malby z počátku 19. století. Ze stejného období jsou i kamna. Nábytek je ve stylu Ludvíka XVI. Na stěně visí portrét Karolíny ze Šternberka od českého malíře Františka Ženíška a dámská podobizna od anglického portrétisty George Romneye.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Knihovna. Mezi svazky bychom našli také knihy o historii Šternberků, například Aetas aurea familiae Sternbergicae z roku 1698 od Viléma z Glauchova nebo Geschichte der Helden von Sternberg od P. J. Tannera.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Jídelna.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Hodiny v pracovně Kašpara Šternberka je věnovaná památce přírodovědce, sběratele a spoluzakladatele dnešního Národního muzea. Hrabě Kašpar Maria Šternberk, jehož portrét visí na stěně, zde na hradě nikdy nepobýval. V místnosti je vystaveno jeho křeslo, na kterém seděl při četbě.
První den (Posázaví) Český Šternberk - Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy byl hrad postaven před více než 760 lety.
První den, Posázaví - Pokud vyletí ven, bude to opravdu jako na kolotočích...
První den, Posázaví - Zkouška únosnosti lávky už tak dost vratké...
První den, Sázavský klášter - Rozsáhlý areál bývalého benediktinského kláštera v městečku Sázava nad stejnojmennou řekou. V 11. století jej založil svatý Prokop a stal se centrem slovanské liturgie. Od konce 11. století zde sídlili mniši latinského ritu, klášter byl nově postaven goticky a přestavěn barokně. Klášter byl zrušen na konci 18. století a přestavěn na zámek.
První den, Sázavský klášter - Nejstarší zmínky o klášteru sahají do roku 1032. U jeho zrodu stáli kníže Oldřich, pražský biskup Šebíř a (tehdy ještě poustevník) Prokop, kolem něhož se zde tvořila skupina následovníků již asi od roku 1009. Kníže Oldřich v roce 1032 tuto komunitu povýšil na benediktinský klášter. Sázavský klášter je považován za středisko slovanské vzdělanosti. Jeho zakladatel, Prokop, se snažil rozvíjet a uchovat cyrilometodějskou tradici. Hovoří o něm latinská Legenda o svatém Prokopu, v níž se objevuje téma zápasu české a německé kultury.
První den, Sázavský klášter - Románská bazilika se pozvolna začala proměňovat v baziliku gotickou. Za vlády císaře Karla IV. do Sázavy přišla huť Matyáše z Arrasu, prvotních stavitelů katedrály sv. Víta v Praze a změnila stavební plán původní  hutě. Upustila od baziliky s nestejně vysokými třemi loděmi a pokračovala ve stavbě monumentálního síňového trojlodí.
První den, Sázavský klášter - První kamenný kostel. Zasvěcen byl v roce 1070 sv. Kříži a sloužil laikům pracujícím pro klášter. Archeologické základy této zajímavé stavební památky, které byl pravzorem chrám Anastasia v Jeruzalémě, byly objevené v 70. letech 20. století archeoložkou Květou Reichertovou
První den, Sázavský klášter - Část fresky odkryté v křížové chodbě kláštera restaurátory.
První den, Sázavský klášter - Prokop, Břetislav I a opat sázavského kláštera.
První den, Sázavský klášter - Rajská zahrada uprostřed kláštera sloužila k pěstování bylinek a koření.
První den, Sázavský klášter - Kapitulní síň s překrásným žebrovým klenutímuvnitř bývalého konventu.
První den, Sázavský klášter - Původně středový sloup kapitulní síně s vyobrazením bazilišků, jako symbolem zla.
První den, Sázavský klášter - Dalimilova kronika. Staročeská kronika ze 14.století líčí obšírně dějiny založení sázavského kláštera.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice - Obecnice - Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie.
První augustiniánský klášter v Čechách pochází ze 13. století. Ve 14. století se mu začalo říkat klášter svaté Dobrotivé, protože získal ostatky sv. Benigny. V roce 1676 byl barokně přestavěna architektem Janem Dominikem Canevalem. V roce 1682 byla přistavena věž kostela.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice - Obecnice - 52. pomocný technický prapor v Zaječově (Svaté Dobrotivé) patřil mezi první čtyři útvary tzv. lehkých PTP, které vznikly 1. září 1950. Prapor sestával z pěti rot, z nichž jednu (tzv. kněžskou) tvořili především řeholníci, kteří tak byli izolováni od ostatního mužstva a podíleli se např. na stavbě silnice ve Strašicích. „Standardní“ roty pracovaly na různých místech západních a středních Čech, např. ve Strašicích, Lešanech, Stříbře [viz Stříbro. Pamětní deska příslušníkům 52. pomocného technického praporu], stavěli vojenskou nemocnici v Plzni, ale i obytné domy v Praze-Vokovicích. Ubytovací objekty 52. PTP vznikly na místě bývalého vězeňského tábora zřízeného německou okupační správou v době protektorátu. Po zániku pomocných technických praporů v roce 1954 zde sídlil v 52. technický prapor, jehož velitelství bylo v roce 1956 přemístěno do Stružné u Karlových Varů. Svatá Dobrotivá však nadále zůstala posádkou odloučených jednotek.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice - Obecnice - Strážní budka na hranici vojenského prostoru Brdy.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Rozcestí u Bílého křížku.
Podle pověsti se v těchto místech odehrála přestřelka mezi pytláky a hajnými, při níž byl jeden z hajných zastřelen.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Na starém letišti pod hejlákem se i dnes vesele prohání vojenská technika. Právě jsme přítomni cvičení vyprošťování a tažení nákladních vozidel.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Bývalé vojenské letiště bylo vybudováno během druhé světové války. Rozměry letištní plochy jsou přibližně 520×60 metrů. Leží v nadmořské výšce 630–645 metrů nad mořem. Přistávací plocha je celkem výrazně skloněná, což muselo pilotům přinášet nevšední zážitky.
Po druhé světové válce bylo letiště pod Hejlákem využíváno jen krátce. V dalších desetiletích sloužilo obvykle jako seřadiště vojenské techniky. Některé zdroje uvádějí, že z tohoto letiště měl opouštět vlast prezident Beneš v roce 1938. To by však znamenalo, že je letiště starší.
Svou roli letiště pod Hejlákem ve druhé světové válce sehrálo alespoň opožděně ve filmu. V roce 2015 se zde natáčelo několik scén filmu Anthropoid, který pojednává o atentátu na zastupujícího říšského protektora a šéfa Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Reinharda Heydricha.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice - Obecnice - Německá pozorovatelna postavená v prostoru Jordán za druhé světové války.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice - Obecnice - ...jen díry po kulkách zůstaly na stěnách německé pozorovatelny.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice - Obecnice - Až na vrchol Toku nás doprovázela vysmátá cyklistka a příležitostná fotografka z Prahy.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Dopadová plocha Jordán.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Pěchotní srub Jordán
Zkušební a cvičný objekt CE „Jordán“, lidově zvaný „Benešák“ je pěchotní srub československého opevnění, který se nachází v Brdech na cílové dopadové ploše Jordán, na severním svahu kopce Houpák.
Od podzimu roku 1936 probíhaly v objektu zkoušky zbraní vyvíjených či upravovaných pro účely těžkého opevnění. Jednalo se o zbraň L1 (4cm protitankový kanon vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37), dále těžké kulomety vz. 35 a 37 a také lehké kulomety vz. 26. S tím souvisely i zkoušky zvláštních lafetací a dalšího příslušenství pro výše zmíněné zbraně. Zkoušky vnitřního vybavení se týkaly zejména zkoušek vzduchotechniky, osvětlení, agregátu, silnostěnných dveří a také spojovacích prostředků.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Pohled na Benešák z objektu zkus/VI/C těsně pod vrcholem Houpák.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Objekt CE není jedinou stavbou, která byla na Brdech postavena ke zkouškám souvisejícím s opevněním. Cílová plocha Brda posloužila již v listopadu 1935 ke zkouškám odolnosti železobetonu – tehdy byly ostřelovány železobetonové desky moždíři ráže 21 a 30,5 cm.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Vrchol Houpáku je zároveň jedno z míst s nejkrásnějším výhledem v Brdech. Nebýt masivu Toku a Jordánu na jihu a jihovýchodě, poskytoval by téměř panoramatickou podívanou. Takto se z jeho vrcholu můžete kochat pohledem na celou východní a severní část Brd, včetně Hřebenů, Křivoklátsko a při dobré viditelnosti i na Krušné hory.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Houpák je zajímavý také množstvím vojenských objektů. Na vrcholu se nachází někdejší pozorovatelna pro řídícího střeleb. Ta byla vybudována Němci během 2. světové války. Dnes na ni lze jednoduše vystoupit a užít si tak jeden z  nejucelenějších brdských výhledů.
Druhý den - přechod Brd, Zaječice - Obecnice - Houpák je jeden z vrcholů ve Středních Brdech. Jeho nadmořská výška 794 metrů nad mořem není tím, co z něj činí jednu z nejzajímavějších lokalit v Brdech. Unikátnost tohoto místa pramení z jeho využití coby odlesněné cílové dopadové plochy Jordán v dobách, kdy Střední Brdy sloužily jako vojenský výcvikový prostor.
Druhý den - přechod Brd, Zaječice - Obecnice - Taková místa bych v Brdských lesích zdaleka nečekal a už vím proč se cesta jmenuje Travěnka.
Druhý den - přechod Brd - Zaječice Obecnice - Tok je nejvyšší vrchol pohoří Brdská vrchovina a zároveň Středočeského kraje. S nadmořskou výškou 865,3 metrů je nejvyšší z tzv. Brdských osmistovek.
Druhý den - přechod Brd, Zaječice - Obecnice - Vrchol Klobouček v Brdech se nachází ve výšce 703,7 m.
Druhý den - přechod Brd, Zaječice - Obecnice - Geologické podloží větší části Středních Brd včetně Kloboučku je tvořeno kambrickými slepenci. V jižní části svahu, pod vrcholem Kloboučku, jsou dobře vyvinuté poměrně mohutné skalní útvary s kamenným mořem.
Druhý den - přechod Brd, Zaječice - Obecnice - Východní svah vrchu vyplňuje soustava příkrých slepencových skalních stěn o přibližné výšce 15 metrů.
Druhý den - přechod Brd, Zaječice - Obecnice - Tato skalní plošinka pod Kloboučkem byla kdysi upravena pro stavbu milíře, ve kterém se pálilo dřevěné uhlí.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Dějinné počátky Svaté Hory jsou opředeny pověstmi. Kdy byla postavena původní kaplička, jejíž zdivo je prý dosud zčásti obsaženo ve zdivu dnešní baziliky, není známo. Dle pověsti ji dal postavit již ve 13. století rytíř z rodu Malovců jako dík Panně Marii za vyslyšené prosby, když ho ochránila před pronásledujícími loupežníky.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Pojmenování vrchu nad Příbramí je obestřeno tajemstvím. Jeden z pravděpodobných výkladů může být ten, který autorství připisuje lidovému označení, za nímž se skrývá hora, jejíž svatost je dána svatyní Panny Marie a pobytem muže svatého života – poustevníka.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Smyslem cesty zbožných poutníků bylo uctívání Panny Marie, kterou zosobňovala známá soška Panny Marie Svatohorské. Ta ovšem v původní kapli nebyla. Dle tradice ji vyřezal sám první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic podle Kladské madony a umístil ji ve své kapli v příbramské tvrzi, kterou dal sám postavit.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Schody Svatá Hora (Svatohorské schody), vstup z města.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Pražská, Mníšecká, Plzeňská a Březnická kaple
Nároží ambitů uzavírají osmiboké kaple, zastřešené zvonovou střechou s lucernou. V nich můžete obdivovat třeba vzácné oltářní obrazy. A když zvednete hlavu, uvidíte ty nejunikátnější fresky a štuky. Prohlídka vám také prozradí, odkud se vzala jména těchto kaplí.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Krytá schodišťová chodba byla postavena v rámci rozšíření poutního komplexu v letech 1727-28 na místě původního dřevěného schodiště. Její délka je 450 metrů, má 343 stupňů a autorem návrhu byl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Máloco je pro Svatou Horu tak charakteristické, jako její ambity. Ty tvoří obdélník a byly vystavěny v letech 1659–1670 podle návrhu stavitele Carla Luraga. Na severní a jižní straně mají po devíti, na východní a západní po sedmi klenebních polích.
Poutní areál Svatá Hora Příbram - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Prohlídka končí v samotné bazilice Nanebevzetí Panny Marie, v jakémsi středu celé Svaté Hory. Stojí na místě údajného středověkého kostelíka. Chrám obklopují ze všech stran barokní kaple, z nichž nejstarší je kaple sv. Ignáce a sv. Františka Xaverského. Nejcennějším uměleckým dílem Svaté Hory je hlavní oltář v bazilice a milostná soška Panny Marie Svatohorské.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Vraní skála
Přibližně 20 metrů vysoký skalní blok je výsledkem erozní činnosti. Je tvořen největším komplexem buližníků u nás. Nabízí kruhový výhled na Český kras nebo Křivoklátsko.
Vraní skála (536 m.n.m.) tvořená největším komplex buližníků u nás se nachází cca 5 km od obce Zdice. Skála je jednou z oblíbených lezeckých stěn, ale také místem s velmi pěkným kruhovým rozhledem na Český kras, Brdské Hřebeny (je vidět i věž Cukráku) a Křivoklátsko. Až na nejvyšší vrchol se lze za suchého počasí vylézt po vytesaných schůdcích a za pomocí železného zábradlí.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Pro většinu buližníkových skalek jsou charakteristické vysoké, ale mělké převisy a úzké vertikální komíny, které se směrem do masivu rychle uzavírají. Na Vraní skále jsou dva takové komíny - první leží na skále zvané Podivín, což je nejmohutnější skála ze tří posledních útvarů Vraní skály. Tento komín je 6 m vysoký a zasahuje jeskyňovitým výklenkem až 3m do skalního masivu. Podobný komín esovitého tvaru leží v severní stěně Vraní skály přímo pod jejím vrcholem.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Skoro nekonečné křivoklátské lesy.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Zajímavé směrovníky na vrcholu Vraní skály.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Obecná skála
Hlavní část vesnice se rozkládá kolem skalnatého kopce nazývaného Svatská skála či Obecná skála, z jehož vrcholku (481 m n. m.) je rozhled do všech stran, zejména na do údolí Litavky, na Hudlice a na okolní lesy a kopce.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Vrchol Obecné skály.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Podzim se začíná pomalu hlásit o slovo.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Hudlická skála a HUdlice
Hudlická skála patří k přírodním zvláštnostem berounského regiónu. Před desítkami miliónů let, v údobí zvaném oligocén, vznikal v Českém masívu peneplén – parovina. Na jejím vytváření se podílely různé exogenní geologické pochody jako eroze – rozrývání a denudace – obnažování. Hlavními činiteli těchto gigantických přeměn zemského povrchu byla především voda a vítr.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Cestou k Hudlické skále nás pořádně potrápilo sluníčko.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Buližníky jsou starohorního stáří a patří k takzvaným zoogenním křemitým horninám. Znamená to, že obsahují zbytky droboučkých mřížovců – radiolární – a někdy také zbytky křemenitých hub – spongilitů a spongolitů.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Soustavným spalováním v běhu miliónů let, uvolněných hlinitých i horninových částí se měnila tvářnost krajiny, vytvářela se mohutná údolí a na povrch vystupovala celá horstva dříve zakrytá. Ale ani ta neodolala intenzívní denudační činnosti. Zvětráváním a odnosem zvětralé horniny vodou se povrch terénu pozvolna měnil v mohutnou rovinu, z jejíhož povrchu čněly vypreparovány jen ty nejodolnější a nejtvrdší horniny.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Necelé čtyři kilometry vzdušnou čarou leží první z našich dnešních vrcholů Vraní skála.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Na vrcholu Hudlické skály lze pozorovat mohutnou destrukci a dávný posuv obrovských buližníkových bloků. Tak také vzniklo na severozápadní části skály malé abri – chráněný skalní převis, na jehož severní stěně je patrný velmi zajímavý ohlaz vzniklý před milióny let posuvem ohromné části horniny.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Hudlická skála je orientována přibližně na sever-jih. Ve své severní části tvoří nižší táhlý hřbet a v jižní části se rozšiřuje v členitý masív vystupující vysoko nad malým vyvýšeným sedlem, jímž prochází pěšina rozdělující severní a jižní část skály.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Těžba železné rudy probíhala v oblasti Krušné hory již v období keltského osídlení o čemž vypovídají četné archeologické nálezy železných nástrojů. Dobývání železné rudy se zde dále rozvíjelo až do 1. poloviny 20. století, kdy se zde vytěžená ruda se zpracovávala v dnes již zaniklých železárnách v Králově dvoře. V 50. letech 20. století byl proveden podrobný průzkum ložisek železné rudy. V roce 1973 pak byla těžba kvůli neefektivnosti ukončena. Kromě budovy dolu Gabriela jsou zde patrny zbytky dolu Krušná hora a další pozůstatky důlní činnosti.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - ...
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Pozdně barokní hospodářský dvůr Karlov je odborníky oceňován pro ojedinělou dispozici a uspořádání – je postavený na kruhovém půdorysu. Díky své výjimečnosti je na seznamu kulturních památek České republiky. Předmětem ochrany je budova chlévů s dvojicí obytných domů, stodola, sýpka, úseky ohradních zdí s pilířovou branou, propojující budovy, zbytek žentouru, ovčín a chlévy u ovčína a pozemky vymezeného areálu.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Zvlněná krajina Českého krasu s velkolomem Čertovy schody.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Hudlická skála nad Hudlicemi a za kopečky Králův Dvůr.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Na horizontu Praha a kladenská Poldovka.
Čtvrtý den - křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka. - Rozhledna Máminka je 33 metrů vysoká dřevěná rozhledna nacházející se na vrcholku Krušné hory (609 m n. m.), západně od centra města Beroun u obce Hudlice v Křivoklátské vrchovině. Za architektonickým návrhem stojí Huť architektury Martina Rajniše. Inspirací tvaru současné rozhledny byla měřická věž pro zeměměřiče.  Z rozhledny je výhled na široké okolí, v dobré viditelnost lze spatřit Klínovec, Ještěd nebo Šumavu.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Český kras a Křivoklátsko 2020

Popis

Do křivoklátských lesů a vápencových lomů Českého krasu jsme se postupně prodrali Posázavím a Brdy
1.den: Český Šternberk a Sázava
2.den: Brdy
3.den jsem vynechal a prohlížel nemocnici v Berouně...
4.den: křivoklátské vyhlídkové skály a rozhledna Máminka.
Vyhlídkové skály Křivoklátska

Období

září 2020

Statistiky

  • 82 fotek
  • - zobrazení
  • 2 se líbí

Fototechnika

Nikon D5500

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Využijte vánoční slevy na všechny dárky a užijte si celé svátky ;-)
S kódem: Vanoce2021 Akce platí do 26. 12. 2021
Chci slevu
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Český kras a Křivoklátsko 2020
Komentáře Přidat