Peru VI
15.den: Cesta do džungle. - Dopravdní džungle v Cuscu. A to chceme být do večera opravdové džungli...
15.den: Cesta do džungle. - Zastávka v pekárně na jedné z periferií Cusca. Pekárna vypadá, jako by tam fakt pekli chleba...
15.den: Cesta do džungle. - ... a oni tam zatím pečou mazance. V Amazonii byl i nasládlý chleba dobrý.
15.den: Cesta do džungle - Ninamarca. - Velké množství pohřebních kamenných věží, ležících v nadmořské výšce kolem 3 750 m.n.m., z před incké kultury Lupaca (asi z let 1150 až 1250 n.l.). Je to výjimečně působivé a fotogenické místo. Trávíme tu asi půl hodiny a pak pokračujeme dál.
15.den: Cesta do džungle - Ninamarca. - Nastoupit a jedem.
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - Malé, nenáročné městečko Paucartambo leží na východních svazích And, uprostřed mezi jižní vysočinou Peru a amazonskou džunglí. Tato malebná vesnice s bílými domy s natřenými modrými dveřmi funguje jako vhodné obchodní centrum pro dva regiony, na kterých se rozprostírá.
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - Paucartambo je domovem pestrého festivalu Virgen del Carmen, který se koná vždy 16. července a  je jednou z největších pouličních párty v Peru. My narazili na úplně jinou slavnost.
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - Největší indiánskou fiestou s inckými kořeny je oslava slunovratu Inti Raymi. Jedná se o velkolepé alegorické divadlo, během kterého se předvádí, jak asi inkové, jejich kněží a jejich poddaní vítali “znovuzrození slunce” během slunovratu.
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - V řeznictví.
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - Je libo kousek libového?
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - Velice chutná buchta z kukuřičné mouky.
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - Tady se najedí všichni. I ti co zrovna nechtějí jíst, ale chtějí objevovat svět tržnice...
15.den: Cesta do džungle - Paucartambo. - ... i Vilda si hooodně pochutnal.
15.den: Cesta do džungle. - Festival Paucartambo se slaví na počest Panny Marie Karmelské, známé ve španělštině jako Virgen del Carmen nebo Mamacha del Carmen. Kořeny tohoto festivalu sahají do 17. století, kdy pastevci lam z vysoké andské náhorní plošiny často cestovali do Paucartambo se svými zvířaty, aby zde obchodovali s místními obyvateli.
Na náměstí mají pro turisty, kteří nepřijedou na festival v červenci, alespoň festivalové sousoší.
15.den: Cesta do džungle. - Manu je největším národním parkem Peru a jeho rozloha je 15 328 km2. S přilehlou rezervací a "kulturním pásmem", po kterém se budeme následující dny zejména pohybovat, je pak rozloha chráněných území 18 811 km2. Manu je jedním z nejrozmanitějších národních parků na světě a od roku 1987 je také zapsán na seznamu UNESCO.
15.den: Cesta do džungle. - Jsme na západních svazích And.
15.den: Cesta do džungle. - Z větší části se rozprostírá v Amazonské nížině, částečně zasahuje na východní úpatí And. Nadmořská výška se pohybuje od 300 m n. m. (ústí řeky Manu do Madre de Dios) až k výškám 4 000 m n. m. (vrcholky And).
15.den: Cesta do džungle. - Lehká svačinka.
15.den: Cesta do džungle. - Oblast Amazonie je na západě ohraničena hřebeny And, na severu tvoří hranici Guayanská vysočina, na jihu je to zejména Brazilská vysočina a na východě ústí řeky a pobřeží Atlantského oceánu.
15.den: Cesta do džungle. - Jsme u vodopádu Pacchayoq ve výšce 2484 m.n.m.
15.den: Cesta do džungle. - To tenké dole to je Bára.
15.den: Cesta do džungle. - Tilancie
15.den: Cesta do džungle. - Cyatea je největší rod tzv. stromových kapradin, nápadných rostlin s vějířovitými listy rostoucích hlavně ve vlhkých tropických deštných a mlžných lesích.

Vzhledem k rozlehlosti chráněného území a jeho výškovému rozpětí panují v různých částech území rozdílné klimatické podmínky a roste rozdílná flóra a fauna. Průměrná roční teplota v nížinách je 20 °C, zatímco ve vyšších partiích 5 °C.
15.den: Cesta do džungle. - Heliconiinae, běžně nazývané heliconians nebo longwings, jsou podčeleď motýlů s kartáčovými nohama. Mohou být rozděleny do 45–50 rodů a někdy s nimi bylo zacházeno jako se samostatnou rodinou Heliconiidae v rámci Papilionoidea.
Dva vlevo jsou Altinote negra a ten vpravo... podotricha telesiphe
15.den: Cesta do džungle. - Vlevo opět Altinote negra a vpravo Hypanartia cinderella - sameček.
15.den: Cesta do džungle. - Perisama jurinei
15.den: Cesta do džungle. - Podotricha telesiphe
15.den: Cesta do džungle. - Perisama philinus
15.den: Cesta do džungle. - Catonephele chromis
15.den: Cesta do džungle. - Altinote negra. Tolik radosti a beztak tam maj hovno...
15.den: Cesta do džungle. - A nakonec jsme se dočkali i divé zvěře... 
Chápan vlnatý (Lagothrix lagotricha) je ploskonosá opice žijící v deštných pralesích Jižní Ameriky, zejména v povodí řek.
15.den: Cesta do džungle. - Tady chápan nepochopil, že když skočí, bude rozmazaný...
Je největším z chápanů, samci dosahují délky až 70 cm (dalších 70 cm měří chápavý ocas, jehož konec je holý a opatřený papilárními liniemi, takže slouží jako plnohodnotná končetina) a váhy okolo 10 kg.
15.den: Cesta do džungle. - Název druhu dala velmi hustá a jemná srst, která je šedohnědě zbarvená. Chápan vlnatý žije denním způsobem života, pohybuje se v korunách stromů pomocí brachiace a živí se ovocem, listy a hmyzem.
15.den: Cesta do džungle. - Chápan vlnatý je běžně loven na maso, jeho počty se snižují také v důsledku kácení a vypalování pralesů.
15.den: Cesta do džungle. - Siphonandra je rod rostlin náležících do čeledě vřesovcovité. Zahrnuje 5 druhů a je rozšířen v Peru a Bolívii.
15.den: Cesta do džungle. - Altinote negra
15.den: Cesta do džungle. - Kohout skalní nebo Rupícola peruviana, národní pták Peru.
Peru je druhá země s největším počtem druhů ptáků na světě, ale pokud se považuje za endemický druh, je první. V posledních 30 letech byly objeveny nové druhy, v průměru dva za rok, ačkoli v poslední době mnoho druhů zvířat zmizelo kvůli různým příčinám, jako je nadměrný růst lidské populace, nadměrné využívání přírodních zdrojů, a dalších příčin.
15.den: Cesta do džungle. - Tady se taky vyznamenal jeden peruánský pták. Údajně před dvěma dny jel lehce pod vlivem a zdálo se mu, že posunuli zatáčku...
Nás to stálo dvě hodiny času.
15.den: Cesta do džungle. - Peruánská motorkářka měla víc štěstí. Za pár minut ji pustili dál.
15.den: Cesta do džungle. - Anthurie.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Mesotaenia vaninka - samička.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Anona šupinatá (Annona squamosa) je tropický strom pěstovaný pro netradičně vypadající ovoce, které je považováno za jedno z nejchutnějších. Zralá dužnina je smetanově bílá, šťavnatě kašovitá a má jemnou, sladce aromatickou chuť. Anona šupinatá je jedním z asi 170 druhů početného, teplomilného rodu láhevník.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - ..banánovník i s mladýma.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Kakaovník pravý je stálezelený strom z čeledi slézovitých, kde je zařazen v podčeledi Byttnerioideae. Původem pochází z tropické oblasti Jižní Ameriky, kde byl pěstován pravděpodobně již v 5. století.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus) je velký savec a zřejmě nejznámější zástupce své čeledi lenochodovití dvouprstí (Megalonychidae), který je nejčastěji chován v zajetí.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Coca, coca, coca...
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Vlevo Samsung S3 frontier a vpravo Chrysina crassimargo  :-)
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Oropendolas je rod z pěvců Psarocolius žijící ve Střední a Jižní Americe. Všechny oropendoly jsou velcí ptáci se špičatými křídli a dlouhými ocasy, které jsou vždy alespoň částečně jasně žluté.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - mladý ananas
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Spider opice nebo chápan chamek (Ateles chameck) je největší a nejagilnější ze 14 druhů primátů v Manu. Pavoučí opice je nejagilnější stromové zvíře, které se dokáže rychle pohybovat mezi stromy rychlími skoky a používat svůj chápavý ocas.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Tyto opice jsou těmi s nejnižší reprodukční rychlostí mezi ostatními druhy v regionu, proto jsou velmi zranitelné při lovu a jen zřídka se vyskytují mimo chráněné oblasti. V Manu je lze vidět v nízkých lesích podél řeky.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Peruánská pavoučí opice váží až 9 kilogramů. Její tělo může být dlouhé 70 cm a ocas může být dlouhý 1 m. Má čtyři protáhlé prsty a prakticky žádný palec, což je typické pro pavoučí opice, ale neobvyklé pro ostatní opice.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Amazoňan žlutohlavý (Amazona ochrocephala).
Ve volné přírodě žije se středním Mexiku, severní části Jižní Ameriky (Amazonská pánev), východním Peru a na Trinidadu. Jeden z nejrozšířenějších druhů amazoňanů. Celkově je zelený, spodní část těla je bledší až žlutavá.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Amazoňan žlutohlavý (Amazona ochrocephala).
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Amazoňan žlutohlavý (Amazona ochrocephala).
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Ara zelenokřídlý (Ara chloroptera) a Ara ararauna (Ara ararauna). Jedni z největších papoušků v Jižní Americe.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Ara ararauna (Ara ararauna)
Nejznámější a nejčastěji chovaný velký druh arů. Ve volné přírodě i v zajetí je velmi častý, proto byl před časem vyřazen z první přílohy CITES.
Ve volné přírodě žije na rozsáhlém území Jižní Ameriky od východní Panamy přes Kolumbii, Ekvádor, Peru a Venezuelu po Brazílii (vyskytuje se takřka na celém jejím území), Bolívii, Paraguay a severní Argentinu.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Vlevo Ara ararauna (Ara ararauna)
Vpravo sedí Ara zelenokřídlý (Ara chloroptera). Druhý největší druh papouška po arovi hyacintovém a druhý nejčastěji chovaný velký druh ary po ararauně. Dosahuje délky až 90 cm a hmotnosti do 1,4 kg.Ve volné přírodě obývá poměrně rozsáhlé území Jižní Ameriky od východní Panamy po severní Argentinu. Největší část jeho biotopu leží v Brazílii
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Kotul veverovitý či saimiri. Kotul je nejmenší zástupce své čeledi. Jeho krátká srst jen hýří nejrůznějšími barvami od černé, tmavě hnědé až po čokoládovou, ale nejčastější je zelená či zelenošedá v různé intenzitě. Druhá polovina předních končetin mívá nejčastěji výrazně oranžovou nebo citrónově žlutou barvu.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Hnízda vlhovců u přístavu v Atalayy.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Kardinál černobrvý (Red-capped cardinal)
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Kardinál černobrvý (Red-capped cardinal)
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Cesta k další lodži je jen po vodě. Řeka Río alto Madre de Dios (řeka Matky Boží).
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Kormorán a volavka bělostná.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Další z lodgíí přímo nad hladinou.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - V některých místech je řeka široká přes jeden kilometr.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Asterope leprieuri optima
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Magneuptychia ocnus
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Heliconia strieta.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Heliconia strieta.
6.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Tady nám naši kuchaři připravovali jídla o kterých se nám ani nesnilo. Díky jim za vynikající servis.
6.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Kaládium.
Caladium je rod kvetoucích rostlin z čeledi Araceae. Oni jsou často známí pod běžným názvem sloní ucho, srdce Ježíše a andělská křídla. Existuje více než 1000 pojmenovaných kultivarů Caladium bicolor z původní jihoamerické rostliny.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Morpho achilles
6.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Necelé tři kilometry za řekou je město Salvación... škola, nemocnice, obchody, policie a dokonce církevní škola "Zahrada Dětí pražské spásy - Manu. Proč jsme se tam nezašli podívat mi není jasné, když to bylo od laguna Machuwasi jen kilometr...
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Cikáda.
Dospělý jedinec je dlouhý kolem 2–5 cm, některé tropické druhy však dosahují i délky 15 cm. Cikády mají velmi dobré velké oči, umístěné odděleně na stranách hlavy, kromě nich mají ještě tři malá očka umístěná nad nimi. Dalšími znaky jsou poměrně krátká tykadla a blanitá křídla.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Palicourea sp., Rubiaceae
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Heliconius melpomene
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Heliconius erato emma
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Malachite Butterfly (Siproeta stelenes): 
Druh tropického motýla z Jižní Ameriky patřící do skupiny motýlů štětcovitých. Jsou jedním z nejznámějších druhů motýlů v jejich rozšíření a jsou známí svým neobvyklým zbarvením a velkou velikostí. Ve skutečnosti jsou jedním z největších druhů motýlů na světě.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Malachite Butterfly
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Adelpha corcyra aretina - sameček
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Adelpha corcyra aretina - sameček.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Biblidinae - Asterope leprieuri
6.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Přecházíme suchým korytem Río Madre de Dios k Laguna Machuwasi.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Kukačka rýhozobá.
 je velký pták z řádu kukaček vyskytující v rozmezí od jižního Texasu a středního Mexika až po severní Kolumbii, Venezuelu, Ekvádor a Peru. Dorůstá 34 cm a váží 70–90 g. Je celá černá se silným, velkým, rýhovaným zobákem a velmi dlouhým ocasem, který se svou délkou vyrovná téměř celému zbytku těla.
6.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Termitiště i s viditelnou cestičkou do koruny stromu.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Mravenci Atta (česky střihač) je rod mravencovitých zahrnující sedmnáct druhů, žijících na americkém kontinentu od Texasu po severní Argentinu. Tito mravenci jsou známi tím, že specializované dělnice kusadly odkrajují ze stromů kousky listů a květů, které odnášejí do svého mraveniště. Zde z rostlinného materiálu připravují substrát, na němž pěstují pečárkovité houby, jejichž výrůstky na vláknech zvané gongylidia jim slouží jako výhradní potrava. Tento případ symbiózy, trvající už více než padesát milionů let, vykazuje nápadné analogie s lidským zemědělstvím.
6.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Gigantiops destructor
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - I v našem světě můžete potkat stromy, které „chodí“. Jsou to zvláštní ekvádorské palmy. Z místa na místo se posouvají díky svým rychle rostoucím kořenům.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Laguna Machuwasi.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Pomocí vlastního pohonu jsme se na vorech projeli po laguně Machuwasi.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - V korunách stromů posedávali hoatzíni...
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - ... na hladině hledalo večeři několik husic andských ...
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - ...a na rozhledně skupinka turistů čekajících až přestane pršet...
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - ...a ono nepřestalo.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Hoatzin (Opisthocomus hoatzin)
Tento jedinečný pták se žije na některých přítocích a mrtvých ramenech říčního systému Amazonky. Velikostí i vzhledem evokuje primitivní ptáky – malá hlava, štíhlý krk a nápadný roztřepený hřeben na temeni hlavy. Je zvláštní i tím, že je slabým letcem. 
Hoatzin se živí převážně listy, které představují více než 80 % jeho potravy, získanými z rostlin obsahujících toxické sloučeniny. Ty se detoxikují uvnitř ptáka, kde potrava fermentuje.Reprodukce hoatzinů zahrnuje 2-7 ptáků v jednom hnízdění. Nehnídící se ptáci se nazývají „pomocníci“ a pomáhají s inkubací a krmením mláďat. V důsledku toho potomci rostou rychleji, což zkracuje dobu, po kterou jsou zranitelní před predátory. Když čelí nebezpečí, mladý hoatzin spadne z větví do vody.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Blíží se večer a listy některých keřů se zavírají, stejně, jako některé kytky.
16.den: Co jsme potkali cestou k jezeru Machuwasi. - Na lezeře jsme potkali hoazíny, kachny, oropendulu a anás potkal pořádný déšť.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Brzy ráno vyrážíme za papoušky...
17.den: Plavba po Madre de Dios - Kulík říční je malý pobřežní pták z čeledi říční, Charadriidae. Žije podél pobřeží a břehů řek tropických až mírných Amerik, od centrálního Mexika na jih po Chile a Argentinu. Tento malý kulík je dlouhý 18 centimetrů a váží 35 gramů.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Jak František nic neviděl...
17.den: Plavba po Madre de Dios - Na hlinité břehy se běžně slétají stovky papoušků... říkala Dana. My měli zkrátka smůlu.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Ale nakonec to nebylo tak strašné a několik amazoňanů se nám nad hlavami přehnalo.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Dobré ráno Amazonie.
Tropický deštný les je velmi bohatý na druhy – obsahuje až přes 100 druhů stromů na hektar. V tropickém deštném lese žije nejméně 50 % všech druhů živočichů a zvířat Země, přičemž ani zdaleka ještě nejsou všechny známé a každý den v důsledku ničení těchto lesů mnohé druhy vymírají.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Bohatá snídaně přímo na břehu řeky.
17.den: Plavba po Madre de Dios - ...kuchař i lodník v jedné osobě.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Učebnice geologie - tak šel čas...
17.den: Plavba po Madre de Dios - Volavka bělostná.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Rostlinstvo deštného pralesa roste v patrech. Je velmi pestré a husté. Je tam největší počet rostlin a živočichů na Zemi, mnohé z nich člověk ještě neobjevil.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Dovolená jak má být.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Monkey Grasshopper
17.den: Plavba po Madre de Dios - Hodně velký fíkus...
17.den: Plavba po Madre de Dios - Zatím nenápadná těžba.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Philodendron muricatum
17.den: Plavba po Madre de Dios - Eunica orphise
17.den: Plavba po Madre de Dios - Tarzanka.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Koupání pod vodopádem.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Adelpha thessalia
17.den: Plavba po Madre de Dios - ... maska?
17.den: Plavba po Madre de Dios - Cyatea je největší rod tzv. stromových kapradin, nápadných rostlin s vějířovitými listy rostoucích hlavně ve vlhkých tropických deštných a mlžných lesích.
Nejstarší fosilní nálezy jejích předchůdců jsou datovány do geologické periody triasu, před 200 až 250 mil. roků, ale ani oni se nevyhnuli masovému zániku na konci křídy na sklonku geologické éry druhohor před 65 mil. let. V současnosti se vyskytující druhy jsou nesrovnatelně mladší, pocházejí z éry kenozoika, jejich historie proto není starší než 65 mil. let.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Adelpha ximena
17.den: Plavba po Madre de Dios - Cybdelis mnasilus - sameček.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Shintuya Hot Springs. Druhé naše dnešní koupání. Tentokrát v termálním bazénku..
17.den: Plavba po Madre de Dios - Kolem bazénku se to létajícími drahokamy jen hemží.
Myscelia capenas- sameček.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Panacea prola amazonica
17.den: Plavba po Madre de Dios - Panacea prola amazonica
17.den: Plavba po Madre de Dios - Panacea prola amazonica
17.den: Plavba po Madre de Dios - Perisama lanice
17.den: Plavba po Madre de Dios - Hostina stejně barevná, jako motýli poletující kolem.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Mesotaenia vaninka
17.den: Plavba po Madre de Dios - Na zpáteční cestě se zastavujeme ve vesnici Shintuya.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Na zpáteční cestě se zastavujeme ve vesnici Shintuya.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Na zpáteční cestě se zastavujeme ve vesnici Shintuya.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Podvečerní deštný prales.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Budova zdravotního střediska ve vesnici Shyntuia.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Junonia genoveva
17.den: Plavba po Madre de Dios - Zemědělci svážejí banány do výkupu.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Asi málo vody...
17.den: Plavba po Madre de Dios - Papoušků jsme dnes moc neviděli, za to vřešťany jsme si celkem užili.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Vřešťan rezavý (Alouatta seniculus) 
Vřešťan rezavý patří k největším opicím Nového světa. Díky měděně červené srsti patří mezi velmi atraktivní jedince. Hřbet a boky jsou bledší. Hlava je velká, hlavně u samců v oblasti hrdla naběhlá a vystupující.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Je považován za nejhlasitějšího ze všech vřešťanů a tudíž za nejhlasitějšího suchozemského tvora na naší planetě.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Jsou to denní opice, které téměř celý život prožijí na stromech, v noci přespávají na stromech na kterých se přes den krmili. Moc neskáčou, jen po větvích po čtyřech polézají nebo šplhají po kmeni.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Večerní mraky nad deštným pralesem po dešti.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Jídelna.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Večerní návštěvníci.
17.den: Plavba po Madre de Dios - Večerní návštěvníci.
18.den: Návrat do Cusca - Ráno některé probudil křik vřešťanů, ale venku nebyl vidět ani jeden...
18.den: Návrat do Cusca - Naše lodge...
18.den: Návrat do Cusca - a naše lože.
18.den: Návrat do Cusca - Ráno se přišel rozloučit i Ara malý (Ara severa) ze sousedství.
18.den: Návrat do Cusca - Ara malý (Ara severa)
18.den: Návrat do Cusca - Vlhovec žlutokostřecový.
Samec je v průměru 28 centimetrů dlouhý a váží asi 104 gramů, přičemž samice je dlouhá 23 centimetrů a váží přibližně 60 gramů. Vlhovec je je štíhlý pták s dlouhým ocasem, modrýma očima a světle žlutým špičatým zobákem. Má převážně černé opeření, kromě jasně žluté zádi, kořene ocasu, spodní části břicha a křídelních „ epolet “. Samice je matnější černá než samec a nedospělý pták se podobá samici, ale má tmavé oči a hnědou základnu zobáku.
18.den: Návrat do Cusca - Vlhovec kordillerský/Psarocolius angustifrons/
Dospělí samci jsou převážně černí s kaštanovou zádí a ocasem, který je kromě dvou tmavých středových pírek jasně žlutý. Je tam dlouhý úzký hřeben, který je často špatně vidět. Duhovka je modrá a dlouhý zobák bělavý. Samice jsou podobné, ale menší, matnější a bez hřebínků.
18.den: Návrat do Cusca - Vlhovec kordillerský/Psarocolius angustifrons/
18.den: Návrat do Cusca - Orchidea epidendrum secundum.
18.den: Návrat do Cusca - Modrý Rhetus dysonii a vedle Siseme alectryo.
18.den: Návrat do Cusca - Modrý Rhetus dysonii a vedle Siseme alectryo.
18.den: Návrat do Cusca - Adelpha saundersii colada
18.den: Návrat do Cusca - Ithomia salapia v letu...
18.den: Návrat do Cusca - Doxocopa laurentia cherubina
18.den: Návrat do Cusca - Adelpha lycorias lara
18.den: Návrat do Cusca - Adelpha lycorias lara
18.den: Návrat do Cusca - vlevo: Diaethria neglecta
vpravo:
18.den: Návrat do Cusca - Mesotaenia vaninka
18.den: Návrat do Cusca - vlevo: Hypanartia dione - sameček
dva velcí uprostřed : Adelpha corcyra aretina - sameček
17.den: Plavba po Madre de Dios - Večerní návštěvníci.
18.den: Návrat do Cusca - Doxocopa cyane
18.den: Návrat do Cusca - Na výstavě
18.den: Návrat do Cusca - Marpesia corina - sameček.
18.den: Návrat do Cusca - Marpesia corina - sameček.
18.den: Návrat do Cusca - Marpesia zerynthia - saneček
18.den: Návrat do Cusca - Siproeta epaphus - sameček.
18.den: Návrat do Cusca - Siproeta epaphus - sameček.
18.den: Návrat do Cusca - Gloxinia speciosa
18.den: Návrat do Cusca - Peru je země plná retardérů... i v džungli se bez nich neobejdou.
18.den: Návrat do Cusca - Jsme zpět na našem hotýlku v Cuscu.
18.den: Návrat do Cusca - Čaj z koky nebo muňa?
18.den: Návrat do Cusca - Z ulice nevzhledná budova ukrývá na peruánské poměry luxusní ubytování.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Peru VI

Popis

Čtyři dny v Amazonii

Období

letos v září

Statistiky

  • 232 fotek
  • - zobrazení
  • 2 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Využijte vánoční slevy na všechny dárky a užijte si celé svátky ;-)
S kódem: Vanoce2021 Akce platí do 26. 12. 2021
Chci slevu
Reklama
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Peru VI
Komentáře Přidat